Příprava vývojového prostředí v Linuxu

Domů Dokumentace Základní informacePříprava vývojového prostředí v Linuxu

Příprava vývojového prostředí v Linuxu

Napsal uživatel Filip Bartmann | 26 Duben 2009
Posted in Dokumentace - Základní informace

Pro vývoj Joomly potřebujeme mít nainstalovaný web server(nejlépe Apache) s podporou pro PHP skriptů(balíček PHP) a databázi MySQL. Zde si ukážeme jak to provést v operačním systému Linux a představíme si některé výhody, které se vám při vývoji budou hodit.

Instalace potřebných balíčků je dnes ve většině Linuxových distribucí otázkou kliknutí. Jenom u databáze MySQL si musíme dát pozor, protože potřebujeme nejen balíček s MySQL klientem, ale také serverem. Po nainstalování je nutné ještě nastartovat
databázi a webserver.

Web server

Nyní se podiváme na některá užitečná nastavení, která se nám během vývoje mohou hodit. Začneme www serverem Apache. Co se týče rozmístění jednotlivých konfiguračních souborů to zjistíte s dokumentace vaši distribuce. Hlavním nastavením je umístění www souborů. To zjistíte z direktivy DocumentRoot. Právě do tohoto adresáře přijdou rozbalit soubory s Joomlou.

Pokud chcete simulovat do nejlépe podmínky výsledného webserveru doporučuji vytvoření vlastní skupiny a uživatele pod kterým Joomla poběží a po jejím rozbalení do adresáře nastavit jako vlastníka právě tuto skupinu a uživatele. Pokud se tato skupina nazývá webapps a uživatel devel a jsme v adresáři, do kterého jsme Joomlu rozbalili, provedeme to následovně:

chown -R devel.webapps joomla

V případě, že chceme zkoušet i pěkné URL(SEF), je nutné ještě povolit nastavení přepisování URL v tomto souboru pomocí direktivy AllowOverride FileInfo, kterou uvedeme do sekce mezi <Directory "xxx"> a </Direcory>, kde xxx určuje cestu uvedenou v DocumentRoot.

PHP

Nastavení pro jazyk PHP najdeme v adresáři /etc v souboru php.ini, jehož umístění se zde liší podle distribuce. Mezi hlavní nastavení patři:

memory_limit - Maximální množství paměti, které může PHP skript použít
max_execution_time - Maximální množství času v sekundách, po kterém bude provádění PHP skriptu přerušeno
max_input_time - Maximální doba, po kterou je skriptu povoleno zpracovávat data
post_max_size - Maximální velikost dat posílaných pomocí metody POST včetně případných uploadovaných souborů
file_uploads - Určuje jestli je povoleno nahrávání souborů. Doporučuji zapnout(nastavit na On)
upload_max_filesize - Maximální velikost nahrávaného souboru
upload_tmp_dir - Dočasný adresář pro nahrávané soubory, je nutné jej zvolit tak, aby byl uveden v direktivě open_base_dir(viz níže) jestli je nastavena
display_errors - Zapíná zobrazování chyb PHP skriptů. Pro vývoj doporučuji nastavit na On
log_errors - Zapíná logování chyb PHP skriptů. Doporučuji zapnout
error_reporting - Nastavuje úroveň hlášení chyb. Pro vývoj je vhodné nastavit na E_ALL
open_basedir - Určuje seznam adresářů, ve kterých je povoleno vykonávání PHP skriptů. Musí zde být uveden adresář s instalací Joomly a adresář uvedený v direktivě upload_tmp_dir, nebo ponechat direktivu prázdnou
allow_url_fopen - Povoluje otevírání souborů s cestou určenou pomocí URL. Na většině hostingů je toto vypnuto, proto doporučuji taky ponechat vypnuté(Off)
allow_url_include - Povoluje vkládání souborů pomocí include/require, rovněž by mělo zůstat vypnuté

Databáze

Co se týče databáze zde není třeba nic nastavovat. Pouze se může hodit zapnuté logování provedených SQL dotazů pomocí volby log, kde uvedeme cestu, kde chceme mít logovací soubor. Nejvhodnější je umístit jej do adresáře /tmp a pokud to nedělají distribuční nástroje, tak tento soubor jednou za čas zkrátit na nulovou délku pomocí cat /dev/null > /tmp/mysqld.log.

V případě, že ještě dobře neovládáme syntaxi SQL, určitě se bude hodit instalace PHPMyAdminu, který pokud jej nenalezneme mezi distribučními balíčky stáhneme jej z domovské stránky a rozbalíme do adresáře přístupného z WWW prohlížeče(uvedeného v direktivě DocumentRoot webserveru Apache) a spustíme skript setup.php umístěný v adresáři scripts pomocí URL http://localhost/phpmyadmin/scripts/setup.php, pokud jsme PHPMA rozbalili do adresáře phpmyadmin.

Nastavení systému

Mezi hlavní výhody systému Linux patří tzv bind připojení, neboli připojení existujícího adresáře na jiný adresář, což nám může právě při vývoji rozšíření pro Joomlu ušetřit velké množství práce tím, že nebudeme muset po úpravě překopírovávat soubory, nebo rozšíření přeinstalovávat, stačí si pouze adresář připojit do stromu Joomly.

Pokud pro administraci komponenty com_komponenta máme v balíčku soubor /admin a pro veřejnou část /site stačí jej připojit pomocí příkazů:

mount --bind /cesta/ke/com_komponenta/admin /cesta/k/joomla/administrator/com_componenta
mount --bind /cesta/ke/com_komponenta/site /cesta/k/joomla/com_komponenta

a všechny úpravy, které provedeme hned vidíme v instalaci Joomly. Pokud komponentu vyvíjíme delší dobu určitě stačí přidat takovýto zápis do /etc/fstab:

/cesta/ke/com_komponenta/admin /cesta/k/joomla/administrator/com_componenta bind defaults,bind,rw,user,auto 0 0
/cesta/ke/com_komponenta/site /cesta/k/joomla/com_komponenta bind defaults,bind,rw,user,auto 0 0

a adresář s komponentou budeme mít připojený hned po startu systému. Podobnou věc lze provést také s jazykovými soubory, kdy použijeme tvrdý odkaz:

ls -s /cesta/ke/com_komponenta/admin/languages/cs-CZ.com_kompoonenta.ini /cesta/k/joomla/administrator/languages/cs-CZ/cs-CZ.com_kompoonenta.ini
ls -s /cesta/ke/com_komponenta/admin/languages/cs-CZ.com_kompoonenta.menu.ini /cesta/k/joomla/administrator/languages/cs-CZ/cs-CZ.com_kompoonenta.menu.ini
ls -s /cesta/ke/com_komponenta/languages/cs-CZ.com_kompoonenta.ini /cesta/k/joomla/languages/cs-CZ/cs-CZ.com_kompoonenta.in

Tady již nemusíme nic měnit, jelikož nejde o připojení, ale o odkaz. Při takovéto práci je ale nutné mít na paměti, že v instalaci Joomly mamé vývojové soubory a tutíž, pokud bychom se rozhodli Joomlu vymazat, smažeme přitom i originální soubory!!!